V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”
Od 1.1. 2007 budou zavedeny nové, přísnější tresty pro řidiče s alkoholem v krvi. Pokud se podezření prokáže, řidiči bude na místě odebrán řidičák a bude muset znovu udělat autoškolu, s tím háčkem, že ji bude muset zvládnout ožralý.
-
+


25. 12. 2011
Hlášení nádražního rozhlasu: „Na trati směr Lipno je výluka. Cestující si ve stanici Loučovice přesednou na náhradní autobus, který odjíždí směrem Lipno přesně v 10 hodin. Bude-li autobus plný, připojíme k němu navíc vlečný vůz!”
Pan Kalinko běží na informace: „A v kolik odjíždí ten vlečný vůz?”
-
+


25. 12. 2011
Pan Černý odvezl s manželkou auto do opravny a tam jim řekli, že omylem zamkli klíče uvnitř auta. Šli se tedy podívat do dílny a tam našli mechanika, jak horečně pracoval na dveřích u řidiče. Jak ho tak pozorovali, pan Černý vzal instinktivně za kliku u spolujezdce a zjistil, že ty dveře vůbec nejsou zamčené.
„Hej,” zavolal na mechanika, „tady je to otevřené!”
A mechanik řekl: „Já vím, tu stranu už mám hotovou!”
-
+


25. 12. 2011
Starší cestující se ptá letušky: „Slečno, proč letíme tak strašlivě nízko?”
„Účastníte se speciálního letu pro cestující se závratěmi,” oznamuje mu mladá usměvavá stevardka.
„No dobře, ale musím se vám přiznat, že by mě ani ve snu nenapadlo, jak ty závratě dokážou přetížit letoun!”
-
+


25. 12. 2011